Kolekce: Parfumérský průvodce tvorbou tónu fougère

V roce 1882 uvedl Houbigant na trh dnes již klasický parfém „Fougère Royale“. Parfumér Paul Parquet vytvořil fantazijní akord, který měl představovat vůni kapradí (Fougère francouzsky znamená kapradí). Od té doby byl tento klasický akord kopírován a rozšiřován a vyvinul se v celý žánr parfémů, který je velmi živý i dnes.

Jádro klasického akordu tvoří levandule, kumarin a dubový mech, které společně vytvářejí vlhký, travnatý a mírně kořeněný efekt lesní půdy. Dubový mech je nyní silně omezen, protože se později zjistilo, že je kožním senzibilizátorem, nicméně veramoss, hlavní složka dubového mechu, není omezena a je nejlepší moderní a čistou alternativou. Bergamot se tradičně používal téměř vždy ve fougères k vytvoření svěžího úvodu. Geránium a vetiver byly také velmi oblíbenými a důležitými nástroji v paletě fougère. Amyl-salicylát lze použít k dosažení efektu „čistého holičství“ – mýdlového nádechu, díky kterému akord působí čerstvě vypraně, nikoli drsně (tento efekt byl komerčně velmi úspěšný). Dihydromyrcenol je moderní vodní aromatická aromachemikálie: běžně se používá k nadlehčení fougère, díky čemuž působí svěžeji a moderněji. Při komponování mějte na paměti, že kumarin a mechové materiály jsou silné – není jich potřeba mnoho. Fougère je velmi flexibilní akord, který lze podle chuti upravovat mnoha různými směry. Doporučujeme přičichnout k několika ukázkovým fougère parfémům pro srovnání.